
Pokračování první části článku
Dalším důležitým prvkem the soldiers je boj. Hráč má k dispozici tři základní typy jednotek a to pěchotu, obrněnce a letectvo. Pro stavbu všech typů existuje specifická budova tedy kasárny, továrny a letiště, přičemž druhy jednotek se zpřístupňují postupným zlepšováním dané budovy. Tedy u pěchoty můžete hned stavět puškaře pro obranu, ale cesta ke sniperovi vás bude stát ještě hodně prostředků a času. Pro upgrade pak existuje jiná budova zpravidla dostupná až od vyššího levelu budovy pro daný typ jednotek.
Samotné město poskytuje vlastní možnosti obrany spočívající ve dvou protipěchotních pevnostech, třech postaveních pro protitanková děla a jedním protiletadlovým postavením. Cena těchto obranných budov je zpočátku příjemná, ale ceny jejich vylepšení i čas jím spotřebovaný rostou velmi rychle. Například protiletadlové dělo začíná s cenou na 2.5K a upgrade na level 10 už přijde hráče na 1M a celých 24h času, přičemž účinnost se zvedne z 10K na 12K. Je zde patrný pokus a autoregulační mechanismy hry.
Jednotky mají předem nastavené parametry, které je předurčují cílovému použití. Kromě síly útoku a síly v obraně je třeba brát v úvahu, zda se jedná o útok pěchotou nebo obrněnci a také, kolik si můžete dovolit živit jednotek. Zpravidla, pokud potřebujete uvolnit vyměnit jeden druh jednotek za jiný, je nejlepším způsobem prostě zavelet k útoku.
Útoky samotné hra řeší poněkud podivně. Může se stát, že vašich 25 stíhacích letadel padne a vezme s sebou dokonce i 1 stíhačku útočníka. Obdobně zdánlivě prohraná bitva se ve finále může ukázat jako vyhraná ačkoliv prostě rozum řekne, že to tak není možné. Bavím se teď o situaci, kdy několik stíhačů dokáže zastavit relativně silný bombový útok. Zajímavější rozbroje by se pak daly najít v pozemních bojích, kdy jsou snipeři posíláni proti kombinované obraně pěchoty a obrněnců. Ačkoliv na jednotku sniperů ostřeluje celá tanková divize, člověk nevychází z údivu jak takový souboj umí dopadnout a tak se paradoxně k bojům ve hře nepoužívají těžké dobývací stroje jako jsou tanky a artilerie, ale právě prostá jednotka sniperů.
Nejsilnější zbraní celé hry je atomová bomba. Prakticky v celé hře je možné najít zmínky o tom, jak získáním atomovky je vítězství nadosah. Ale když jsem této hranice dosáhnul zjistil jsem, že to tak není ... hned z několika důvodů. Vyrobení jedné atomovky trvá přes 72 hodin. Už to samo, ve spojení s varováním všech nepřátel o tom, že jste dosáhli této hranice, je velmi zajímavé. Jedna atomovka stojí 300K peněz a 30K potravin. Což samo o sobě není nic moc levného. Pokud tento fakt spojíte se skutečností, že vám atomovka selže, a mně se to v této chvíli stalo dvakrát ze tří útoků, pak se z celé slavné atomovky stává černá díra na peníze s velmi velmi nejistým výsledkem.
Celý bitevní engine the soldiers řadím společně s obrovskými nároky na čas a herní prostředky mezi slabiny hry. A protože neštěstí, jak se říká, chodí ve třech, musím se zmínit o tom, že komunikace mezi hráči je ovlivněná levelem budovy pošty a dopsat se nepříteli je herně úplně nemožné.
Závěrem tedy shrnu své dojmy o této hře. The Soldiers má jistě potenciál stát se jednou z úspěšných her českého trhu, v cestě jí ale překáží mnoho dětských i vážnějších nedostatků. Pominu-li neuvěřitelnou zdlouhavost a podivný výpočet výsledků bojů, najdeme zde několik zajímavých aspektů, které mohou hráči přinést radost. Právě ale ona zdlouhavost, která hře hodně ubírá na akčnosti a hratelnosti a především zcela pochybný výpočet bojů v mých očích hru diskvalifikuje z umístění v horní třetině hodnocení. Přes slibný začátek jsem ve finále byl zklamán. O to hůře, že hra své nedostatky odkryla až ve své pozdější fázi, kdy do ní bylo investován velký objem času a iniciativy.
Odkaz na hru: www.thesoldiers.cz.
| Všechna práva vyhrazena, © 2006 Team on-game |